Práce revizního technika a legislativa (Revizní zpráva - povídka nebo technický dokument) Ing. Pavel Trhlík bývalý vedoucí inspektor ITI Praha, pobočka Brno

26.07.2017

Obsah:

1. Úvod

2. Práce revizního technika a legislativa

1. Úvod

Práce revizního technika je určitě těžko nahraditelná, je vykonávána v různých formách a v celém technicky vyspělém světě a je v podstatě jedno jak se odborník, který tuto činnost provádí nazývá. Důležitější je náplň této činnosti, která je určující pro porovnání např. v rámci EÚ.

Jde především o vysoce odborně připraveného pracovníka - technika, který dokáže teoreticky získané znalosti v oblasti technických předpisů a technických norem porovnávat s reálným stavem zařízení nebo instalace a dovede o tom vydat zprávu ve formě technického protokolu.

Příspěvkem bych chtěl především vyvolat zamyšlení nad formou, přehledností a hodnověrností útvaru, který je nazýván revizní zprávou a který bývá dosti často blíže povídce, ve které je dovoleno i fabulovat a vytvářet různé fikce.

Dosti smutnou realitou je, že klesá prestiž revizních techniků a zdá se mi, že dokonce nejvíce se takto děje právě ve Vašem oboru elektrotechniky. Příčin je samozřejmě více.

Osobně přičítám zmíněný trend velkému počtu revizních techniků, jakémusi boji o revize a klientelismus při jejich zadávání, závislosti revizních techniků na odměně za provedenou revizi, malému zájmu investorů na odhalení nedostatků nejen z hlediska bezpečnosti, ale i v použitých technologiích a v dodržení projektu. Na vině je i velká diferencovanost v přípravě revizních techniků v kurzech pořádaných různými agenturami, především bych zdůraznil vliv velmi často značně odlišných výkladů a názorů lektorů.

Úroveň revizí, které jsem měl možnost prohlédnout, by se dala na pomyslné procentní stupnici znázornit mezi asi 5 až 100%, jsou to jak naprosté fikce a formální revize, tak vysoce kvalitní a na nejvyšší možné úrovni zpracované technické dokumenty.
Domnívám se, že tento stav není dobrý a existují jednoznačné poznatky o tom, že investoři ze zemí EÚ jsou docela dobře o tomto stavu informováni. Do budoucna se takový přístup k revizní či kontrolní činnosti může vymstít celé profesní skupině revizních techniků a to především z důvodu významného poklesu hodnověrnosti.

2. Práce revizního technika a legislativa

Lidé si, zjednodušeně řečeno, vymysleli stát proto, aby za ně vykonával činnosti potřebné pro všechny a aby zajistil nezbytnou míru bezpečí a spravedlnosti. Pokud nemá být pojem "právní a demokratický stát" pouze formální deklarací, je potřeba plně ctít na prvním místě zákony přijaté státem a nově, jako členové EÚ, respektovat i příslušné evropské právní standardy. Stát by se měl naopak snažit co nejvíce plnit úkoly, které mu, z jeho podstaty, přináleží. Stát je odpovědný i za bezpečnost svých občanů a je tedy rovněž odpovědný i za systém, který zajistí výrobu, instalaci a provozování pouze bezpečných zařízení a dále z toho vyplývající potřebnou úroveň bezpečnosti práce.

Stále se opakující slovo "bezpečnost" přímo souvisí s tím, k čemu je odborně školen a následně pověřen revizní technik elektrických zařízení. Jeho úkolem je posoudit stav zařízení před uvedením do provozu nebo během provozu a popsat úroveň bezpečnosti.

Jestliže ověřování odborné způsobilosti revizního technika provádí stát na základě zákona prostřednictvím státní organizace, odpovídá, přeneseně, i za úroveň těchto odborníků. Naopak revizní technik odpovídá za to, že jako prověřený odborník bude svou práci konat s vědomím, že je osobou, která přímo ovlivňuje bezpečnost elektrických zařízení a v důsledku toho i úroveň výrobků a práce instalačních firem.

Sankce, které mohou být uplatněny při hrubém opomenutí zásad kontroly bezpečnosti revidovaného zařízení, plynou z kompetencí orgánů státní správy, uvedených v příslušných zákonech, dnes také nově přijatý zákon o inspekci práce (č.251/05 Sb.).

Ještě horší situace nastává při kvalifikaci konání revizního technika jako nedbalostní trestný čin viz. trestní zákon ČR:

§180 (1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí a nebo ztíží
            jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až
            na jeden rok nebo zákazem činnosti.

§180 (2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude
            pachatel potrestán,

            a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví
                nebo smrt,

            b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost
                vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce
                nebo uloženou mu podle zákona,

             nebo

            c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

§180 (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem
             bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2
             písm. b)

           a) škodu velkého rozsahu, nebo

           b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

§180 (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
             způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm.

           b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob.

Revizní technik neodpovídá za to, že bude kontrola před uvedením do provozu nebo během provozu provedena, ale ručí svou odborností za kvalitní a důsledné provedení takové kontroly.

Povinnost zajistit revizi či kontrolu vyplývá pro různé subjekty 
z různých zákonů. 
Ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance se jedná především o dodržení zásad bezpečnosti práce a o tzv. vyhledávání rizik podle zákoníku práce.

Výrobci jsou u každého výrobku povinni zajistit výstupní kontrolu, kusovou zkoušku apod. především podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Montážní firmy jsou povinny, ze zákona o odborném dozoru nad vyhrazenými technickými zařízeními (č. 174/68 Sb.), zajistit revizi jimi dokončených instalací.

Provozovatelé mají svou povinnost zakotvenu v tzv. energetickém zákoně
(č. 458/2000 Sb.), kde je stanoven požadavek na udržování elektrického odběrného zařízení v souladu s platnými normami.

3. Náležitosti revizní zprávy

V současné době je obsah revizní zprávy, jako dokumentu o stavu elektrického zařízení z hlediska bezpečnosti, upraven především ČSN 33 1500 a také částečně ČSN 33 2000-6-61 a ČSN 50110-1.

Nutno uvést, že technické normy jsou obecně nezávazné a jsou "zezávazněny" buď souvisejícím právním předpisem (např. zák. č. 458/2000 Sb.) nebo jejich citacemi v různých dokumentech jako je ES Prohlášení o shodě, Protokol o typové zkoušce, Protokol o kusové zkoušce, Osvědčení o jakosti a kompletnosti a i diskutovaná revizní zpráva.

Z podstaty věci vyplývá, že normy uvedené revizním technikem v záhlaví jeho revizní zprávy se pro něho stávají závaznými a měly by se do tohoto dokumentu úplně promítnout.

Každá revizní zpráva musí být ve shodě se základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ČSN 33 1500.

Neopominutelné náležitosti, podle tohoto předpisu vypracované zprávy, jsou:

a) druh revize (výchozí, pravidelná, mimořádná ...).

b) vymezení rozsahu ( přesná adresa, v případě potřeby upřesnění objektu,
    obecné vymezení revidovaného elektrického zařízení, typ napájecí sítě
    popř. místo rozdělení PEN, druh ochrany před nebezpečným dotykem živých
    částí a před nebezpečným dotykem neživých částí).

c) soupis použitých měřících přístrojů ( prokázání správnosti měření uvedením
    čísla kalibračního listu a stanovením chyby měření - ČSN 33 2000-6-61,
    odd. 612, ČSN EN 50110-1, část 5.3, zák. č. 505/90, §11).

d) stručný popis provedených úkonů
    ( prohlídka elektrického zařízení a upřesnění revidovaných proudových
    okruhů, strojů a přístrojů, popis uložení kabelů, kontrola stupně ochrany
    krytem v závislosti na platném protokolu o určení vnějších vlivů,
    respektování pokynů výrobců, popis zkoušek ve smyslu ČSN 33 2000-6-61,
    odd. 612 a ČSN EN 50110-1, čl. 5.3.2, záznam o provedených měřeních
    nejlépe ve formě přílohy ).

e) soupis zjištěných závad s uvedením ustanovení platného předpisu,
    které bylo porušeno nebo nebylo splněno
    ( závady je vhodné členit na přímo ohrožující osoby , na závady snižující
    bezpečnost elektrického zařízení a na neshody s platnými technickými
    normami a předpisy ).

f) datum zahájení, ukončení, vypracování a předání revizní zprávy.

g) jméno, podpis a evidenční číslo platného osvědčení revizního technika.

h) závěr revize: elektrické zařízení je (není) z hlediska bezpečnosti schopno
    provozu.

Důležité a většinou nedodržované je ustanovení čl. 6.1.1 ČSN 33 1500, které hovoří o nutnosti uvedení seznamu a místa uložení všech při revizi využitých dokladů, u revizí prováděných dodavatelským způsobem povinnost tyto doklady přiložit jako přílohu zprávy.

Jedná se především o tyto doklady:

a) protokol o stanovení vnějších vlivů vypracovaný komisí
    ( není nutný prostory určené jinou normou nebo předpisem a pro
    jednoznačně normální prostory z hlediska nebezpečí úrazu el. proudem ),
    stanovení rozsahu zón s nebezpečím výbuchu i s výpočtem.

b) dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení
    ( ČSN 33 2000-6-61, odd. 610, ČSN 33 2000-5-51, čl. 514.5, ČSN EN 50 110-1, čl. 4.7 ).

c) doklady o kontrole či revizi částí zařízení
    ( např. protokol o kusové zkoušce rozváděče ).

d) doklady požadované zvláštními předpisy
    ( ES prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce, certifikáty pro zařízení
    do zón s nebezpečím výbuchu, osvědčení o EMC, průvodní dokumentace
    podle zák. č. 102/01 Sb., §4, doklady o způsobu montáže a údržby
    elektrického zařízení - výrobku
    podle požadavku zák. č. 22/97 Sb., §8, §13, NV č. 17/02 Sb., §2, § 3, §4 a
    ČSN 33 2000-1, čl. 13N7.2. apod. ).

e) při provádění pravidelné revize musí být k dispozici výchozí revizní zpráva,
    která je podkladem pro ověření aktuálnosti výše uvedených dokladů.

V revizní zprávě může být uveden termín další pravidelné revize dle platných tabulek ČSN 33 1500, v případě zjištění stavu zařízení a instalace, který vyžaduje kratší periodu kontrol, je nutno na tuto skutečnost upozornit provozovatele.
Dále je možno uvádět základní povinnosti provozovatele elektrického zařízení a upozornění na potřebu rekonstrukce v případech, kdy je zjištěna již značná degradace a zastarání instalace.

Termíny odstranění závad není možno podmiňovat, od okamžiku podpisu je to povinností provozovatele.
Objevené závady přímo ohrožující osoby a hrozící např. požárem je potřeba zajistit okamžitě - může se následně jednat i o trestný čin ve smyslu obecného ohrožení a zanedbání povinností.

Autor: Ing. Pavel Trhlík bývalý vedoucí inspektor ITI Praha, pobočka Brno


Formulář pro dotaz